1. Na náměstí, kde jsem byla už tisíckrát, se zničehonic objevil trh (farmáři tu křičí děsně nahlas a místo Vietnamců jsou tu černoši)
2. Konečně jsem se dostala do naší nejslavnější knihovny...
3. ....ve které sice pán kontroluje při odchodu tašky a nepouští ŽÁDNÉ návštěvy (a má VELKÉ svaly)...
4. ...ve které jsou ale takovýhle nádherný schody...
5. ....a takovejhle strop!
6. Taky jsem zjistila, že se vyplatí nemít kolo, tímpádem se nudit při chození pořád těma samýma ulicema a zkusit to konečně jinudy. Člověk totiž objeví Jednorožce!
7. A v Jednorožci pak výlohu nacpanou kabelkama, vějířema a dobrodružnýma knížkama. (mí styloví kamarádi, přijeďte, protože v oxfordu jsou styloví všichni a brzo to všechno vykoupí.)
8. A hned vedle je pěkná kavárna a vevnitř to vypadá jako ve spolku.
9. V Oxfordu je 150 000 kol. Jsou všu-de. Jsou tady z nich zácpy (třeba dneska), nedají se kam zaparkovat, stojí od sedmdesáti do sedmnácti set liber (Jo Marki, ty vintage s košíčkem jsou nejdražší) a za rok se jich 3000 ukradne (ale k tomu se ukradne ještě asi milion sedátek, šlapátek, řidítek nebo čehokoliv, co se dá odšroubovat) (nebo vlastně i uštípnout obříma kleštěma). (A tahle fotka není úplně ilustrační, ale trochu jsem sem ji dala i proto, že je na ní moje college!)
10. A nejlepší věc na konec - v Londýně prší, ve Swindonu prší, v Cambridge určitě taky prší, jen v Oxfordu je pořád hezky. Vážně, říkali to kamarádi kamarádů a teď to můžeme potvrdit i my :) Pršelo tu zatím dvakrát! Dobrou noc děti.
Žádné komentáře:
Okomentovat