Na výlet

Tentokrát to byl oficiální Výlet - se svačinkou a sofshellkama. Už chyběl jen burčák, holky, ale jinak jsem se konečně dočkala podzimního výletu s holčičíma řečma, focením a zapadáním slunce. Vystoupily jsme nějak špatně, vracely jsme se po ulici, zahlídly za rohem pěknou kapličku, zabočily tam.... a ocitly se v Tajemné zahradě, Říši divů a Narnii dohromady. Magdalen college je nejkrásnější z oxfordských kolejí, a už kvůli ní musíte všichni přijet. Vítr nám bral směr a cuchal vlasy, šátek po nádvoří honil student v černém vlajícím kabátu, na větvích zbývaly poslední listy, šero přicházelo před polednem, Australan mluvil o pravěkých stromech a k tomu v duchu hrál James Harries. Čirá radost být v oxfordu a všechno to zkusit pak přišla na dechberoucím nádvoří starém tisíc nebo milion let. A tak jsme chodily po koleji a parku, co k ní patřil, viděly kluky, co jezdili na lodičce s kytarou a poezií, minaret, zapomenutý kostelík v rohu, umělý strom uprostřed lesa, zlatý kostel a koloušky, a neviděly Poslední večeři, která bude zpátky v Oxfordu až v květnu.